pondělí 9. listopadu 2015

Moje první setkání s Harrym Holem aneb severská detektivka z Austrálie

Harry Hole, série od norského autora Jo Nesbøho, je snad nejpopulárnější severská detektivní série současnosti. Nakladatelství Kniha Zlin jí dalo krásné obálky, kterým se nevyrovnají ani ty originální. A ze všech stran je na ni slyšet samou chválu.


Pro začátek se musím přiznat k tomu, že detektivní žánr nepatří mezi moje oblíbené. Většinou je pro mě málo, aby se příběh skládal jenom z vyšetřování zločinu. Chci vývoj postav a něco zajímavého okolo. Pokud není řešení zločinu naprosto ohromující, že by to přebilo i slabší příběh okolo, málokdy jsem spokojená. Čekala jsem ale, že právě v tomhle jsou severské detektivky jiné.

Nezáživné vyšetřování

Netopýr se paradoxně vůbec neodehrává na drsném severu, ale ve slunečné Austrálii. Harry Hole, osloský kriminalista, má sydneyským policistům pomoct s vyšetřováním znásilnění a vraždy norské dívky. Po úvodním seznámení s Andrewem, Harryho průvodcem, následuje vyšetřování. A je to přesně ten typ vyšetřování, kde není nic okolo - nebo nic, co by dokázalo upoutat moji pozornost. Harry s Andrewem někam jedou, něco zjišťují, pak jedou zpátky, porada, kde dostanou nové informace, a to se zase opakuje. Mezitím se Harry schází se Švédkou Birgittou, se kterou se seznámil hned na začátku vyšetřování. Až v poslední třetině knihy se děj zrychlí a objeví se pachatel - jedna z postav, která se velmi nenápadně a zdánlivě zbytečně objevila v průběhu knihy.

Netopýr je Nesbøho první kniha - a je to vidět. Je cítit snaha, aby všechno v příběhu mělo své místo. Útržky austrálské mytologie, minulost některých postav, různé příběhy. Většina z toho moc nefunguje - na konci mi připadalo, že většina těch věcí "navíc" byla v příběhu zbytečně. Spojitost vražd s austrálskými tradicemi je sice umně, ale pro mě nepříliš přesvědčivě načrtnutá. Zajímavý je ale jemný vhled do vztahů původních obyvatel Austrálie a dnešních Australanů (třeba to, jak jsou lidé podvědomě ostražití, aby Austrálce náhodou neurazili). Nesbø si evidentně dělal výzkum a chtěl z něj v knize použít co nejvíc. Třeba taky útržky australské angličtiny, které text netradičně oživují.

Antihrdina, který nemá pod kontrolou pití alkoholu

Harry Hole je podle webu jonesbo.cz "skutečným antihrdinou s nesnesitelnou povahou, zároveň je však nemožné ho nemít rád". Před lety Harry řídil pod vlivem alkoholu a zavinil tak smrt svého kolegy. Pravda se ale zamlčela. Harry s ní žije a většinou ulevuje svému svědomí nadměrným pitím alkoholu. V práci často používá neortodoxní metody typu zastrašování a někdy i násilí. A samozřejmě mu to projde a případ geniálně vyřeší. Ne, Harry mi vážně nedal příležitost, abych si ho oblíbila. To ale neznamená, že není dobře napsaný.

Role ostatních postav se pohybuje čistě jenom v rámci hlavní dějové linie. Je cítit, jak každé z nich Nesbø naplánoval začátek i konec působení na scéně, pár výstupů, za které už nejdou.

Moje první setkání se severskými detektivkami tedy nedopadlo podle mých představ. Kromě už zmíněných detailů o Austrálcích a procházením sydneyskými ulicemi mě nenapadá nic, čím by byl Netopýr nový nebo výjimečný.

Hodnocení: 3/5

Goodreads
Jo Nesbø: Netopýr (Flaggermusmannen)
Nakladatelství Kniha Zlín, 2013, druhé vydání
Překlad Kateřina Krištůfková

2 komentáře:

  1. Tihle drsní, nepříjemní detektivové s neortodoxními metodami... Mám pocit, že už to začíná být trochu otrava. Možná se dostáváme do stádia, kdyby nám všem prospěl nějaký ten příběh s normálním kriminalistou, který se drží pravidel :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moje řeč! Je ale pravda, že těch je ještě dost - aspoň v televizi takoví většinou bývají.

      Vymazat